Kapela "Rezavý panty"

Dne 22. 10. 2009 se konal v sále kantýny v Malých Svatoňovicích poslední koncert naší školní kapely Rezavý panty. Tento náš v pořadí 7. koncert byl nejlepší ze všech, který jsme kdy měli.

Před dvěma roky napadlo Vojtu Hamana (nyní 4.O) a Míšu Hadysovou (nyní 3.PO), že spolu založí kapelu. Všichni si mysleli, že je to jen dětský nápad, který se neuskuteční. Míša však hrála na elektrickou kytaru a Vojta na bicí a v lednu 2008 si dovezli své nástroje na internát a v sále kantýny začali zkoušet.

Přibrali jsme ještě dalšího člena, Ondru Rudolfa, který se rychle naučil hrát na basovou kytaru, dokonce si časem koupil svoji. Sehnali jsme i "klávesistku" Věrku Buranskou, s níž nás seznámila Vojtova spolužačka. Ta jediná není žákyní SOŠ OOM.

Z počátku jsme hráli na koupališti v Malých Svatoňovicích, kam nás pozvala naše přátelská kapela Dark Hearts.

Pak už jsme začali vystupovat, především v Malých Svatoňovicích.

Naše koncerty navštěvovali především žáci naší školy, ale i místní občané.

Na začátku října 2009 po koncertu v Suché Lhotě Vojta oznámil, že pro nedostatek času v kapele končí a stejně tak i "klávesistka" Věrka. To byl důvod, abychom do koncertu v kantýně dne 22.10. dali všechno.

Dne 22. 10. byl normální všední čtvrtek, šlo se do školy, psaly se písemky, normálně se učilo. Přesto však byl tento den něčím vyjímečný. Všichni se těšili na večerní vystoupení.

Udeřila sedmá hodina a naší fanoušci se už začali scházet v sále kantýny. Měli jsme trému, ale to je normální. I kdybych měl za sebou sto koncertů, stejně bych měl trému.

O půl osmé to začalo. Stávalo se nám, že při prvních písničkách se na parketu nikdo neobjevoval, ale tentokrát se už při druhé písničce parket zaplnil.

U dveří vybírala naše výběrčí Alice Smolová dobrovolné vstupné. Nebyli jsme tak slavní, abychom mohli stanovit určitou částku a v neposlední řade, bylo to přece jen pro studenty.

Pak už jsme jen hráli a hráli, parket byl stále plný. Přispělo k tomu i to, že letos je na škole už 8 tříd.

Zazněly zde i nové písničky, slavili jsme velký úspěch. Okolo deváté hodiny jsme měli končit, ale z parketu se ozvalo dunivé: "Ještě jednu, ještě jednu." Přidali jsme dvě písničky, ale fanoušci stále nebyli nasyceni. Pro Vojtu to bylo jasné gesto, že musí zahrát sólo na bicí. A bylo opravdu velkolepé, nekteří tvrdí, že při něm naskakovala husí kůže. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. To byl nádherný konec. Fanoušci byli spokojeni a členové kapely také.

Ten pocit, který zažijete, když pod pódiem fanoušci křičí, že jste skvělí, je opravdu nenahraditelný.

Poslední koncert se opravdu podařil a kapela tímto děkuje všem, kteří nám něják po

mohli a podpořili nás v naší snaze. Děkujeme.

Autor: Vojta Haman, 4.O

 Více informací o kapele naleznete na www.rezavy-panty.wgz.cz